Nymburk se se Sokolem Hradec Králové utkal letos dvakrát – jednou v lize (77:86) a jednou v Českém poháru (66:73). Oba zápasy jsme prohráli, ale jejich průběh byl rozdílný. V ligovém utkání na palubovce specifické tělocvičny v Hradci jsme doháněli výraznou ztrátu ze druhé čtvrtiny a byť jsme mocně dotahovali, přiblížili se na tři body, utkání jsme nezlomili. Obrovský rozdíl byl v úspěšnosti střelby (52% : 28%).

V pohárovém zápase jsme ještě v poločase vedli a utkání, hrané v Nymburce, bylo celkově velice vyrovnané až do 37.minuty. Pak po jedné z našich 27 ztrát Hradec utekl do pětibodového vedení, které si dokázal udržet až do konce a zajistil si postup do dalšího kola poháru.

V mládežnické kategorii hrála za Hradec Králové také nymburská odchovankyně Monika Hamplová, která se v letošní sezoně výrazně zlepšila.

Moniko, jaké basketbalové zázemí v Hradci mají?

Co jsem mohla poznat, tak je výborné. Trenéři dokáží své hráčky vypiplat raného věku a díky celkové návaznosti jednotlivých týmů mají holky před sebou stále dobrou perspektivu dostat se až do nejvyšší soutěže.   

Vraťme se k zápasu. Jaký styl hry od Hradce můžeme očekávat?

Hradec je hodně běhavý, hodně agresivní a hodně útočný. Na křídlech se brání hodně na těsno a kdybych to měla porovnat s některým týmem, je to podobné jako obrana Valosunu Brno. Hradec má také výhodu v tom, že všechny hráčky jsou schopny dávat body. Střídání neznamená, že se bodový příděl zastaví.

Ukázal nám zápas v Trutnovu, že k výhře vede cesta ve vyšší agresivitě?

Nejen to. V Trutnově jsme byly koncentrované až do poslední minuty a stále jsme se držely plánů trenéra. Prostě to šlapalo. Myslím, že to je cesta i k úspěchu proti Hradci. Na tréninku jedeme naplno a to se musí projevit i v ligovém zápase.

 

Čeká se hodně fanoušků hostujícího týmu. Nemáte z toho strach?

Hradečtí fanoušci svůj tým opravdu hodně podporují a dokáží se hodně odvázat. Myslím, že vytvoří svým hráčkám dobré prostředí. My se toho nebojíme a budeme se držet své hry.

Budete myslet na to, že by bylo vhodné zvítězit o více než devět bodů, aby byla výhoda vzájemných zápasů na naší straně?

Myslet se na to dá, ale začíná se za stavu 0:0. Musíme jít postupně. V první řadě je potřeba vyhrát a pak teprve přemýšlet o rozdílu. Nesmí se z toho stát stresující faktor.

Která fáze zápasu bude rozhodující – začátek nebo konec?

Základem je úvod utkání a neméně důležité jé i udržení koncentrace na konci. V poslední době jsme trénovali různé taktické prvky a myslím, že se to musí projevit i na hřišti.