V komentáři k zápasu začneme od konce, protože v něm se rozhodovalo o našem neúspěchu. Na poslední čtvrtinu jsme si nechali 12! ztrát z celkových sedmadvaceti. I když jsme po třetí čtvrtině vedli o bod, je konečný výsledek 65:81 hodně krutý. Největším problémem bylo nedodržování taktických pokynů trenéra, především v obrané činnosti na jednoznačného lídra Brna v poslední desetiminutovce Veroniku Vlkovou, která nestřídala a nasypala ještě o dva body více, než kolik jsme za celou čtvrtinu dali sami. Ale protože nebyla jedinou střelkyní Valosunu, přidala se k ní Mrhálková (7) a Jones (5), body na straně hostů přibývaly o mnoho rychleji než naše.

Ještě šest minut před koncem jsme prohrávali o čtyři body (59:63), ale pak možná z přemíry snahy rychle zvrátit výsledek jsme začali kupit chyby. Místo trpělivé hry jsme se snažili o rychlý přechod do útoku ovšem se špatnými přihrávkami a hlavně jsme propadli v obraně. Vlková dala trojku, přidala dva body z trestných hodů, dalších pět bodů přidala Mrhálková a náskok se dostal do dvouciferného čísla a z naší naděje na vítězství se stala pára nad hrncem. Hostující hráčky využívaly druhou fázi svého rychlého protiútoku a naše rozhozená obrana nedokázala situace řešit. Jak my jsme se potápěli do bahna, Valosunu rostla křídla. Téměř dvouciferná prohra je krutá, protože třicet minut jsme byli minimálně vyrovnaným soupeřem, ale bohužel poslední čtvrtinu jsme sehráli opravdu špatně.  

Přitom v první čtvrtině jsme předváděli dobrý výkon. Když pomineme úvodní pětibodovou ztrátu (2:7), v polovině čtvrtiny jsme už vedli o dva. Donutili jsme hosty k sedmi ztrátám, solidně jsme stříleli za dva i tři body a stejně tak z čáry trestných hodů. Měli jsme o dva útočné doskoky více a přes některé chyby jsme dokázali průběh zápasu kontrolovat. Ve druhé čtvrtině se nejprve propadli do ztráty čtyř bodů (24:28), ze které nás svými osmi body v řadě vytáhla střídající Veronika Rybová. Po jejích dvou trojkách a dvoubodovém koši byl průběžný stav 32:30. Hosté po time outu zlepšili obranu, vedli o dva (32:34), ale v závěru jsme se opět dobrou střelbou dostali do vedení 39:34.

Třetí čtvrtinu začaly Taylor a Rolle dvěma koši, vedli jsme o devět. Stačila minuta, jeden útočný doskok dvě trojky od Mrhálkové a Adamcové a hosté byli zpátky. První snahu o zvrat jsme ještě odrazili, po koši Taylor a Bortelové jsme zase vedli o sedm bodů. Jenže Valosun se rozhodně nechtěl vzdát vidiny vítězství. Sice jsme dokázali jejich snahu jít do vedení odrazit po celou čtvrtinu, ale rozdíl byl jen minimální. Naposledy jsme byli ve vedení 20 vteřin po začátku poslední čtvrtiny, od té doby jsme už tahali za kratší provaz. Únava a ke konci i ztráta víry ve vítězství v kombinaci s mentální převahou hráček Valosunu nad námi zavřela hladinu.

V porovnání statistických údajů zápasu jsme na tom nebyli zase tak špatně. Měli jsme o trochu horší procentuální úspěšnost střelby z pole 40% : 44%, trestné hody byly vyrovnané (86% oba týmy) i na doskoku byla obě družstva v podstatě vyrovnaná (35:37). Jenže hosté měli o čtyři střely z pole více a také o osm trestných hodů víc. Na vině byly právě ztráty míče, kterých jsme měli 27.

Zápas se nám na konci nepovedl, ale je třeba to hodit za hlavu, dobře potrénovat, získat zpátky důvěru ve vlastní síly a rady trenéra a opět přejít na vítěznou vlnu. Program před námi je těžký – Trutnov a Hradec Králové, jsou naši dva další soupeři. Musíme si zafixovat, že tenhle tým má na to, aby oba soupeře porazil a udělat pro to všechno.