Zápas, který jsme začínali jen necelých 14 hodin po předchozím duelu s Ružomberkom, byl po celou dobu velice vyrovnaný. Ani jeden tým si nevytvořil více než šestibodový náskok. Torzo nymburských hráček dokázalo odolávat tlaku kompletního Brna až nečekaně dobře. V první polovině byly sice hráčky Valosunu v mírném vedení, ale my jsme byli stále na dostřel. Oproti sobotnímu zápasu jsme však hráli disciplinovaněji a především bez zbytečných ztrát. „Chápali jsme, že nás je sedm a hráli jsme podle toho,“ pochválil trenér Kurucz své svěřenkyně.

V poločase jsme ztráceli dva body, ale během chvíle jsme se dostali do vedení a celou druhou polovinu utkání už domácí hráčky v podstatě jen dotahovaly. Nenechali jsme si vykolejit z nastoleného rytmu, který alespoň trochu šetřil síly. „Valosunu jsme vnutili náš způsob hry,“ potěšilo trenéra Kurucze.

Závěr zápasu byl z naší strany výborně zvládnutý. Nejprve domácí hráčky trojkou vyrovnaly na 56:56, ale necelou minutu před koncem odpověděla stejnou mincí Eliška Mircová. V posledních padesáti vteřinách jsme dokázali využít dva bonusové fauly a domácí nepustili k zakončení. V utkání se dařilo oporám Křížové, Chomenčuk i Huňkové a Eliška Mircová podala vynikající výkon. „Eliška podala zdaleka nejlepší výkon, jaký jsem o ní viděl. Bylo radost ji koučovat,“ nešetřil chválou trenér Kurucz.

Body: Chomenčuk 16, Mircová 15, Křížová 13, Huňková 10, Bakajsová 3, Šípová 2

Dva zápasy, které Nymburk sehrál v Brně byly součástí většího turnaje šestnácti družstev ve třech kategoriích. „Klobouk dolů před Jardou Michálkem, který celý víkendový turnaj organizoval. Všechno bylo zajištěno, ubytování, stravování i doprava z nádraží do hotelu. Dokonce jsme dostali na cestu burčák,“ usmíval se trenér Daniel Kurucz i jeho asistent Jirka Havran.