Před čtvrtečním tréninkem jsme se Dariny zeptali, jak vzpomíná na nepříjemný okamžik v Brně, co od té doby dělala a jak se cítí nyní.

Vyběhla jsem si pro míč. Jak jsem z výskoku chytala míč, dopadla jsem na zem a křuplo mi v kotníku. Za mnou sice byla hráčka, ale na její nohu jsme nedopadla.

Nejdříve jsem si myslela, že tak jen něco přeskočilo a že to bude v pohodě. Když jsem ale chtěla na nohu šlápnout, nešlo to.

Kdy jste zjistila, že to není tak hrozné, jak to na začátku vypadalo?

V sobotu se mi to stalo, v pondělí jsme na nohu mohla došlapovat docela dobře. Přesto jsem šla v pondělí na magnetickou rezonanci a ta nic závažného neprokázala. Až když jsem byla v pátek u doktora, ukázalo se, že by to mohl být i natržený deltový vaz.

Když mě strašil pětitýdenní pevnou fixací, protočily se mi panenky, že nebudu víc než měsíc pořádně chodit.   

Ten týden po zranění jste byla v úplném klidu?

Dá se říct. Nesportovala jsem. Chodila jsem na rehabilitaci, na ultrazvuk a laser.

Při chůzi o tom nevím, nebolí mě to, uvidíme v pátek, to mám říct trenérovi, zda budu hrát nebo ne.

Když jsem byla v pondělí tento týden poprvé na tréninku po týdnu klidu, cítila jsem kotník trochu při zatáčkách na pravou stranu, kdy se napíná vaz na vnitřní straně pravého kotníku.

V prvních třech dnech jsem běhala hlavně rovně, střílela jsem a od středy jsem zkoušela i hrát pět na pět. Od čtvrtka zkouším zatěžovat nohu více při pohybu do stran.

Stále na to člověk trochu myslí, podvědomě se šetří v pohybech, kdy by to mohlo být bolestivé.

Zda Darina v sobotu nastoupí, zatím nevíme. Pokud to ale bude jen trochu možné, určitě bude naše klíčová rozehrávačka chtít hrát.