VYDŘENÉ VÍTĚZSTVÍ
V prvním utkání play-off proti tureckému Orduspor se projevila zápasová pauza, kterou naše hráčky, na rozdíl od Turkyň, měly. „Nebyli jsme připraveni na tvrdou hru a chyběla nám zápasová jiskra,“ připustil trenér Kurucz.
Zápas byl nepříjemný v tom, že jsme předlouhou dobu koukali na koncová světla chvílemi i více ujíždějícího vlaku jménem Orduspor. Rozdíl byl v některých částech zápasu až dvanáct bodů. Na vině byla především naše špatná střelba ve druhé čtvrtině, kdy už tak nízké procento úspěšnosti střelby po prvních deseti minutách 31,8% kleslo až na 27,3%. Naše děvčata netrefovala ani z volných pozic, nejednou byl k vidění i airball. Měli jsme sice více téměř třikrát více útočných doskoků, ale poměr bodů z druhé šance byl v půli jen 14:8.
Soupeř přijel jen deseti hráčkami, z toho dvě ani v jiných zápasech příležitost nedostávají. Minuty na palubovce nedostala ani Vujovič a také veteránka Akkaya, u které její účast spíše ukazovala, že přijela do Nymburka pouze kvůli povinné kvótě deseti hráček na soupisce. Při takovém složení a minutáži týmu soupeře se nabízí taktická varianta soupeře uběhat. Jenže to se nám nedařilo. „Soupeře uběháte, jen když máš dobré doskoky a to bohužel nenastalo. Stále jsme hráli do plných,“ popsal trenér Kurucz. A bylo to tak. Naše útočná snaha se rozbíjela o konsolidovanou obranu, která se často šikovala do zóny. „Teprve, když se ve druhém poločase zlepšila činnost na doskoku, mohli jsme chodit do otevřené obrany a dokázali jsme se soupeři přiblížit,“ vzpomíná na druhý poločas Dan Kurucz. V něm totiž začala stíhací jízda, jež na konci slavila úspěch.
Proč jsme i přes výškovou převahu nebyli na doskoku účelní? „Nedokázali jsme dobře protihráčku vzít na záda a hodně doskoků měly aktivně dobíhající hráčky zvenčí,“ popsal naši špatnou práci na doskoku kouč Kurucz.
O konečném vítězství spolurozhodovala také únava hráčem Ordusporu, která se s blížícím se koncem rychle vkrádala do pohybu hostujících hráček. Navíc trenér Kurucz v části třetí čtvrtiny sáhl k poněkud riskantnímu kroku. Stáhl z palubovky některé hráčky základní sestavy a postavil relativně slabší pětku. Také trenér hostujícího týmu mohl vystřídat, protože byl ve vedení. Jenže to neudělal. Navíc my jsme se chytli ve střelbě z dlouhé vzdálenosti a místo toho, aby se rozdíl ve skóre prohloubil, došlo po několika trojkách k přiblížení. „Kdyby to nevyšlo, mohli jsme prohrávat o dvacet a asi nebylo, co řešit,“ připustil trenér Kurucz. Když potom náš lodivod vrátil na palubovku to nejlepší, co měl v zápase k dispozici, nadechli jsme se k obratu. Dvě minuty a 40 sekund před koncem zápasu jsme konečně vyrovnali (70:70). „Unavili jsme je druhou lajnou,“ radoval se Dan Kurucz. Jak rozhodující byly střídající hráčky, ukazuje poměr bodů základní pětky a střídajících hráček. Zatímco u nás byl 49/27 u hostů 68/4.
Z hráček mimo základní pětku výborně v obraně zahrála Monika Hamplová, která měla velkou část druhého poločasu na starosti Ruffin-Pratt. Zatímco americká čarostřelkyně dala za první půlku 17 bodů, za druhou jen šest. Za zmínku stojí dvě trojky Aleny Huňkové, které podpořily skvěle střílející Veroniku Bortelovou (trojky 6/4!! ). Skvělý zápas opět sehrála Saša Chomnčuk, která k 16 bodům přidala 17 doskoků. Její body přišly právě v čase, kdy jsme začali vedení hostů dotahovat.
Na konci zápasu jsme se z vítězství o čtyři body radovali my. Je to hodně nebo málo do odvety příští týden? „Není to moc, ale bylo to vlastně naše nejvyšší vedení,“ hází rozdíl za hlavu náš kouč a dodává: „Chceme-li pomýšlet na postup, nemůžeme jet bránit 4 body náskoku. Musíme začít, jako kdyby první zápas skončil remízou.“
Krátké zprávy
Kalendář
Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
1 | 2 | 3 | ||||
4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 |
11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 |
18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 |
25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 |