Utkání jsme začali ve velkém stylu. Bez Jacinty  Monroe, která musela na skok odletět domů, se rozdíl ve skóre navyšoval raketovým tempem. O deset bodů jsme vedli už po čtyřech minutách zápasu (14:4) a rozdíl ve skóre se vyšplhal po další minutě až na 14 bodů (18:4). Našim hráčkám se dařilo téměř všechno. Waltia zakončovala bezpečně zpod koše, nájezdy Veroniky Bortelové byly neubránitelné a když se k tomu přidalo několik získaných míčů a rychlých protiútoků, nebylo divu, že se náskok tak rychle zvětšoval. Trenér domácích si první oddechový čas bral už po třech minutách zápasu. Jenže po pěti minutách někdo otočil vypínačem a najednou se trápili my. Tři ztráty míče v rychlém sledu po lehkovážných přihrávkách způsobily nejen snadné získání míče pro domácí a tím i několika bodů, ale také rychle se zvětšující počet osobních chyb našich hráček. Waltia, jen připomínáme bez možnosti vystřídat s Jacintou, měla po čtyřech minutách dva fauly. Více než tři minuty jsme nedali koš, přesto však procento střelby zůstávalo vysoké (za celou první čtvrtinu to bylo 67%). Vysvětlení? Díky ztrátám jsme totiž v podstatě ani nevystřelili. Domácí se přiblížili na 12:18, ale posledních pět bodů padlo našim hráčkám. Z trestných hodů dala dva body Rolle a trojku přidala Alena Huňková.

Na začátku druhé čtvrtiny jsme o pět bodů k dobru z konce první desetiminutovky přišli po dvou koších domácích. O střeleckém zmaru celé druhé čtvrtiny nejlépe vypovídal jeden náš útok hned na začátku období. Třikrát jsme vystřelili za tři body, dvakrát mezi tím útočně doskočili, ale body to nepřineslo, byť byly pozice otevřené. Za tři body se nakonec trefila z následujícího útoku Anežka Skokanová, ovšem z velice těžké pozice. Po třech minutách druhé čtvrtiny jsme po trestných hodech Rolle vedli zase dvouciferně a přišla druhá vlna ztrát. „Chyťte sakra už ten balón!“ křičel rozčílený trenér Kurucz při pokusu o rychlý protiútok, který na začátku utkání tak skvěle fungoval. I tentokrát jsme bojovali s počtem faulů, po čtyřech minutách jsme měli už čtyři týmové. Chyby dělaly i ty nejzkušenější hráčky. Hluboko na útočné polovině faulovala Veronika Bortelová, a hned vzápětí se chytla za hlavu. „NEfaulovat, Ježíši Kriste!!“, dal se pomalu na modlení trenér Kurucz. Další ránou pod pás našemu trenérovi byl třetí faul Waltie už ve 13.minutě. Trenér jí však na palubovce nechal a Wal si asi už byla vědoma, že dlouho na palubovce nezůstane a v útoku hrála jako o život. Především její zásluhou jsme se dostali do vedení 32:25, ale vzápětí si udělala čtvrtý faul, tentokrát v útoku a to už šla ze hřiště. Domácí vycítili šanci a dotáhli zápas do vyrovnaného skóre 34:34 a tak skončil i první poločas.   

Konec první a celá druhá čtvrtina hodně zkoušela odolnost našeho kouče, a kdyby měl hojnost vlasů na hlavě, určitě by nějaké přišel. „Z hlediska vlasů jsem byl na zápas dobře připravený,“ vtipkoval po utkání trenér Kurucz, ale v šatně určitě nebyla veselá nálada. „Vy bojujete samy se sebou, vy samy sebe porážíte,“ motivoval své hráčky v šatně mezi poločasy. „Za první poločas jsme měli 11 ztrát, většinou nevynucených chyb. Z toho plynuly rychlé protiútoky domácích, lehké koše nebo naše fauly, když jsme se snažili zastavit rozjeté hráčky domácího týmu,“ hodnotil první půli trenér Kurucz. Zmar byl vidět i na střelbě. Zatímco v první čtvrtině jsme měli střelbu z pole 15/10, ve druhé to bylo 17/4!

Úvod třetí čtvrtiny byl návrat na vítěznou vlnu. Za prvních pět minut jsme si vypracovali po šňůře 16:2 čtrnáctibodový náskok. Jediný koš Slávie dala Effangová  po naší ztrátě a útočném doskoku. Na naší straně se o body staraly především hráčky z perimetru – Bortelová dvě trojky, Taylor jedna trojka, Mišurová dva body po chybné rozehrávce domácích po koši. „O poločasové přestávce jsme si řekli, co musíme dělat. Bylo potřeba hrát zodpovědně, radikálně omezit ztráty, zajistit, aby soupeř nedostal šanci hrát rychlé protiútoky a hrál do postavené obrany. Myslím, že jsme od třetí čtvrtiny hráli takticky a přesně jsme plnily dohodnuté systémy,“ řekl trenér Daniel Kurucz.

Krizová situace nastala v čase 25:40. Poměrně přísně odpískaný faul pod košem Slávie, byl pátým Waltie Rolle, která musela povinně střídat. Na některých hráčkách domácích bylo vidět, že najednou vycítily šanci Nymburk i porazit. Jiného názoru ale byly naše hráčky, které pivotku dokázaly srovnatelně nahradit. Náskok se po celou poslední čtvrtinu udržoval nad deseti body. Pomáhaly nám útočné doskoky a to nejen tím, že jsme dostávali další šanci navýšit počet nastřílených bodů, ale také tím, že ubíhal čas zápasu, který v té době hrál jednoznačně pro nás.