Zápas se rozhodl ve druhé čtvrtině, kdy jsme nebyli schopni dát koš. Do utkání jsme dobře vstoupili, ale když pak čtvrt hodiny nedáme bod, to se nedá vyhrát.

Nevím, do hlav hráčkám nevidím... jestli jim nesvědčily míče nebo koše… Nedávali jsme jednoduché dvojtakty, nedávali jsme šestky, špatně jsme se vraceli a nepřerušovali jsme útočnou snahu Nymburka.

Jakou roli v tom přičítáte nymburské obraně?

Nymburk teď patří k týmům vrchního patra tabulky a brání rozhodně dobře. Jenže my jsme volné střely měli, ale neproměňovali jsme je. Bohužel to byl střelecký výpadek celého týmu.

Co jste poradil hráčkám o poločasové přestávce?

Chtěli jsme se více tlačit pod koš. Když už jsme neproměňovali koše z pole, tak jsme chtěli alespoň chodit pro šestky... i když ani v nich jsme neexcelovali.

Jak těžké je motivovat hráčky za poločasového stavu 42:11?

Chtěl jsem nastavit jiná pravidla ve hře, abychom alespoň druhý poločas vyhráli. Sice se to nepovedlo, ale náš výkon byl důstojnější.

Začátek zápasu byl vlažný. Bylo vidět, že jsme více než týden nehráli. Malinko jsme vypadli ze zápasového rytmu, soupeř toho využil a vedl 11:9. My jsme změnili obranu, soustředili jsme se lépe na jejich akce, na které jsme byli připraveni, speciálně na spolupráci mezi pivoty. Také jsme zrychlili přechod do protiútoku, dali několik jednoduchých košů po přečíslení a utrhli se do většího náskoku. Na konci první čtvrtiny a vlastně i v průběhu druhé části zápasu bylo na soupeři vidět, že hraje v úzké sestavě.

Nemohli dát koš, my jsme výborně vypomáhali ze slabé strany a nedovolili jsme hostům dostat se vyloženě do podkošového prostoru. Po většinu zápasu jsme hráli týmově, výborně jsme si posílali míč a důležité bylo, že se do hry zapojily všechny hráčky, které byly na palubovce v daný okamžik. Soupeř tak nemohl odstupovat ze slabé strany a my měli volné střely.

Pamatujete, že by někdo v nejvyšší soutěži nedal za čtvrtinu ani bod?

Ano, když jsme začínali jako DSK, stalo se nám to ve Strakonicích. Není to dobrý pocit a vůbec jsem hráčkám Ostravy a jejich trenérovi nezáviděl.

Co se stalo ve druhé půlce, kdy se hosté se opticky vyrovnali?

Postavili jsme trochu jiné sestavy. Ukázalo se, že i naše netradiční sestavy jsou schopny hrát solidní basketbal. Jsem rád, že jsem mohl vystřídat všech 12 hráček. Bylo vidět, jak s velkou chutí nastoupili do zápasu Naďa Salačová a Martina Rejchová. Obě dvě se dokázaly prosadit a udělaly mi radost, protože je potřeba mít připraveno více pivotů než jen dva. Stejně dobře, především v obraně, zahrála i Iva Peklová. Největší radost mi dělá, že se po zranění dostala ke střelbě Monika Verlíková. Dlouho laborovala se zraněním paty, moc nehrála, některé zápasy vynechala úplně. Dneska prokázala, že když netrpí bolestí paty, umí dobře střílet a docela slušně i bránit.

Absolutorium patří Veronice Bortelové, která svou hrou utrhla ve druhé čtvrtině zápas rychlými protiútoky a smyslem pro přihrávku. Vybídla několik svých spoluhráček k volným střelám (třeba Horákovu nebo Alenu Huňkovou).

Líbila se mi Alen, je to hráčka, kterou typově nemáme. Ukázalo se, že nelze nastoupit se stále stejnou sestavou. Právě kvůli Alen jsme museli sestavu kombinovat. Výborně ji bránila Eva Horáková a potom i  Monika Hamplová.

I když to zní jako klišé, potvrdili jsme roli favorita (úsměv). Ostrava začala na začátku docela dobře. Tempo bylo pomalejší a to jim vyhovovalo. Potom jsme jim vnutili tempo naše a začali jsme proměňovat střelecké pokusy z našich pozic. Zdálo se mi, že Ostrava nehrála tak kolektivně jako my.

Kdy se utkání překlopilo pod naši správu?

Zlomilo se to ve chvíli, kdy Veronika dala trojku. Dostali jsme se do pohody a pohoda se pak přenesla na hráčky z lavičky. My střídající musíme poděkovat první pětce, která zápas dobře rozjela, a když jsme šly my střídající, už na nás nebyl takový tlak.

Rozhodovaly také časté ztráty Ostravy?

Přesně tak, ukázalo se, že máme kvalitnější celek. Navíc soupeř hrál poměrně jednotvárně a my jsme je měli dobře přečtené.

Druhá půlka nebyla tak jednoznačná. Stalo se něco?

Trochu jsme povolili v koncentraci, trochu jsme pospávali a oni zahráli pár rychlých protiútoků. Nemají špatný tým, hráčky jsou poměrně silné v podkošových soubojích a ukazovaly to hlavně na začátku druhé půlky. Kdyby tak hrály celý zápas, daly by nám více práce. Jenže oni nemají tak silnou lavičku.

Pamatujete ve své kariéře čtvrtinu s nulou?

Čas od času se to stane a rozhodně to není nic příjemného. Nám se něco podobného stalo v Rumunsku v poslední čtvrtině. Sice to nebylo s nulou, ale moc bodů nepadlo.

Až ve druhé čtvrtině jsme zrychlili hru, podařilo se několik rychlých protiútoků a pěkná zakončení. Jsem šťastná, že jsem se konečně trefila za dálky.

Jenže tři trojky jste dnes dala do koše vašich loňských chlebodárců. Nebylo vám jich trochu líto?

Ani ne (smích), já jsem byla ráda, že jsem se trefila.

Vaše střelba byla taktickým plánem trenéra?

Nebyla to akce, která byla vyloženě naplánovaná. Hráčka stála opodál, tak jsem to zkusila.

Co podle vás nejvíce chybělo Ostravě?

Nedařila se jim střelba, měli hodně pokusů, ale bez efektu. Škodilo jim pomalé tempo, protože my jsme se stačili vracet. Ani se nesnažili o rychlé protiútoky. Vždycky počkali, až všichni přiběhnou a útočili do postavené obrany.

Chantel Hillard – hráčka SBŠ Ostrava

Na začátku jsme hráli dobře, ale v jedné chvíli jsme přestali dávat koše. Dokonce se mi zdálo, že jsme se báli střílet a to i já. Asi jsme tu situaci měli řešit nájezdem pod koš a případnou střelbou trestných hodů. Bohužel jsme se k průniku pod koš ani nedostali, protože nás k tomu obrana Nymburka prostě nepustila. Nedokázali jsme najet tak, aby nás domácí museli faulovat.

Vždycky je těžké hrát na venkovní palubovce. To se nehraje jen proti trenérovi a jeho hráčkám, ale také proti divákům a trochu proti rozhodčím. Hlavní náš problém byl nedostatek koncentrace na vlastní výkon.

Těší vás, že jste nejlepší střelkyní utkání?

Jsem za to ráda, ale hlavně proto, že v posledních zápasech jsem nehrála moc dobře. Byla bych ráda, aby 15 bodů byl můj průměr na zápas. Ovšem na svůj výkon hrdá nejsem. Celý zápas jsem nehrála dobře, trochu lépe se mi hrálo až ve čtvrté čtvrtině.

Kdo byl podle Vás nejlepším hráčem Nymburka?

Výborná byla rozehrávačka s číslem 11 (Veronika Bortelová – pozn). Mám respekt ke všem hráčkám týmu, protože všechny zahrály dobře a mnohem lépe, než v přípravném zápase.