Zdálo se mi, že hráčky trochu soupeře podcenily, protože přijel bez dvou důležitých hráček Palušné a Láskové a my jsme byli v plné síle. Úvod se hrál podle našich not a vypadalo to, že zápas bude snadný a asi si to myslely i hráčky na hřišti. Ukázalo se, že nedůsledností v obraně, kdy jsme pozdě přistupovali k hráčům, jsme nechávali soupeře volně přihrávat míč, až se dostal k otevřeným střelám. Ty, na to že hrál venku, slušně proměňoval.

Co vás zaujalo na hře soupeře?

Líbil se mi jejich útok, kdy všechny hráčky byly schopné hrát na všech postech. Pivoti dokázali hrát účinně i venku a uměli i vystřeli z delší vzdálenosti. Byl to jiný styl, než je naše hra a než je vidět v české lize.

Pramenily z toho nějaké komplikace pro naši hru?

Ano, dopouštěli jsme se chyb v rotaci na slabé straně. Naši pivoti vybíhali i na slabé straně za svými soupeřkami v obavě, aby to nezvedly při tříbodové střelbě. Tím pak ale chyběla výpomoc pod košem. Takových situací tam bylo hodně. Když při hře jedna na jedna obešla hráčka Spišské Nové Vsi našeho obránce, nepřišla výpomoc od volného pivota ze slabé strany. Osm až deset bodů padlo po takové situaci.

Klíčová byla zlepšená obrana ve třetí čtvrtině, kdy jsme si udělali rozhodující náskok. Ve druhé půlce jsme zlepšili i doskok. Dneska jsme vyhráli bojovností a doskokem.  Výkon nebyl ideální, ale co historie počítá, je vítězství.

Co jste říkal vyfaulování tří hráček a dohrávání pouze ve čtyřech?

Předně se mi líbilo, že rozhodčí nehleděli na to, kdo má kolik hráčů a faulů. Když faul přišel, odpískali ho. Na druhou stranu jsme početní převahy nedokázali využít.

V trénincích se takové varianty nenacvičují. Kdybychom v takové situaci hráli déle, asi bychom ji dokázali využít k lepšímu skórování. Hosté ale závěr hráli velice dobře a využívali maximálně dobu pro postupný útok.

Pro které individuality byste našel z dnešního zápasu nejvíce pochvalných slov?

Ve výborné formě je Veronika Bortelová, dobře zahrály obě pivotky a hodně dřela Veronika Rybová. Také Naďa Salačová si dobře poradila v obraně a prosadila se i útočně.

Myslím, že jsme odehráli v Nymburce dobrý zápas. Kočky si dobře posouvaly míč, vytěžily z toho volné střely a možná někdy měly i trochu smůly. Když to porovnám s naším zápasem v Rumunsku, kde než se holky vzbudily, prohrávaly o dvacet, to bylo lepší utkání.

Neměl jste trochu strach z lehkého nymburského vedení 6:0?

Na začátku to s námi nevypadalo dobře. Všechny body padly zpod koše, možná jsme měli faulovat a zastavit nápor Nymburka.

Vás ale bylo jen sedm a plýtvat fauly na začátku asi není nejlepší?

To ano, ale pokud by nám ulétl začátek, nebylo by stejně v zápase o co hrát. Jakmile se soupeř na začátku chytí, je těžké ho zastavit.  

V čem byl rozdíl mezi prvním a druhým poločasem?

Ve druhém domácí zagresivnili hru a začali hrát rychleji. Mají opravdu zkušené hráčky na rozehrávce i pod košem. Možná, kdyby nám se štěstím padly nějaké dvě střely v závěru, mohlo to být ještě drama.

Nikoleta Feketeová

Už jen to, že jsme přijeli v tak malém počtu, bylo psychicky náročné. Jsem ráda, že jsme zápas zvládli a udrželi na konci rozdíl na sedmi bodech. A to i přes to, že jsme se na konci tři vyfaulovali a dohrávali ve čtyřech. Čtyři hráčky, které byly na hřišti, předvedly super obranu.

Co byly vaše největší chyby?

Nedávali jsme zpod koše, přihrávky směřovaly do autu, občas jsme si navzájem překáželi, a tak…

Nebylo to způsobeno i jiným složením na hřišti, než jste zvyklé hrát?

Zápas jsme zvládli dovést k vítězství, i když chyb, především s výpomocí, bylo poměrně dost. Ve druhé polovině jsme se to snažili vylepšit.

Co vás nejvíce trápilo?

Střelba. Měli jsme hodně malé procento úspěšnosti, i když jsme si vytvářeli dobré střelecké pozice.

Nehrálo na začátku roli podcenění soupeře, který přijel bez nejlepší hráčky a v sedmi?

Víme, že soupeř se nesmí podcenit, i kdyby přijel v pěti. Větší problém bylo, že měli dva pivoty a oba byli schopní hrát nahoře (dál od koše – pozn.). Třeba Slimáková chvíli byla pod košem, chvíli na rozehrávce. Navíc pokud byl jeden jejich pivot pod košem, druhý se vytahoval až nad šestku a táhl za sebou bránícího hráče, který pak chyběl na výpomoc. O přestávce na nás trenér apeloval, abychom nechodili za nimi a projevilo se to i na celém druhém poločase.

Bylo o poločase v šatně rušno?

Ani ne, i když nám trenér vytýkal, že obrana je na tragické úrovni a že 40 bodů je hrozně moc. Hlas ale nijak výrazně nezvyšoval.  

Jak jsi spokojená se svým výkonem?

Při prvním vstupu jsem sice dala trojku, ale pak jsem udělala nějaké ztráty a šla jsem si sednout. Druhé střídání se mi už hrálo lépe. Snažila jsem se jít z křídla víc do koše a vyšlo to. Moje procento úspěšnosti bylo docela dobré (60% z pole a 100% TH – pozn.)

Na konci jste hráli proti čtyřem. Pamatuješ si, že bys takový zápas někdy před tím hrála?

Nestalo se mi ani, že jsem hrála proti čtyřem a ani jsem nebyla v týmu, který by musel hrát ve čtyřech… Tedy kam moje paměť dohlédne…