Strakonice, které měly před utkáním průměr nastřílených bodů 66,5 bodů, nám už za prvních dvacet minut stihly nasypat 52 bodů! „Když si uvědomím, že v minulém kole jsme dali doma padesát jedna a tady dvaapadesát za poločas, nestačím se divit,“ glosoval po utkání trenér hostů Ivan Beneš.    

Našim citelně chyběla Waltiea Rolle, která už před několika dny musela z vážných rodinných důvodů odcestovat domů. Žádná z hráček jí nedokázala nahradit. „Že nám bude Wal chybět to jsem tušil, až že to bude až tak kritické, to mě překvapilo,“ kroutil hlavou po utkání hodně nespokojený trenér Kurucz. Našim se zcela rozpadla hra ve vymezeném území na obranné i útočné polovině. Za celý zápas jsme dokázali z vymezeného území doručit do koše pouze 7 míčů, zatímco Strakonice daly z podobných pozic dvakrát více košů, celkem třicet bodů. Absencí Wal se ztratilo minimálně deset bodů a hlavně celá řada útočných doskoků.

I když se v zápase rozhodovalo především na obranné polovině, jak už jsme naznačili 52 bodů za poločas je astronomické číslo, nám se nedařilo ani střelecky. Pětasedmdesátkrát letěl míč na koš Strakonic, ale svou misi splnil jen sedmadvacetkrát. O chlup více než třetina úspěšných střel je slabota. Na konci zápasu sice měly Strakonice úspěšnost střelby z pole „pouze“ 45%, ale daly o tři trojky a dvě dvojky více než Nymburk. Ovšem v poločase, kdy se v podstatě napsaly dějiny tohoto zápasu, byl poměr úspěšnosti střelby obrovský: Nymburk 35%, Strakonice 64%. Daleko lepší obrana v prvních patnácti minutách druhého poločasu způsobila, že účinnost střelby hostů klesla, ale na dorovnání manka to bylo stále málo.

Soupeřkám jsme se dnes mohli rovnat ve dvou týmových statistikách. Ztracených míčů bylo na obou stranách jedenáct. Výborné jsme měli procento střelby trestných hodů. Nedali jsme pouze jedinou šestku a měli jsme úspěšnost 89%, ale malá agresivita v útoku nám pomohla pouze k devíti šestkám. Hosté se postavili na čáru trestných hodů celkem čtyřiadvacetkrát. I přesto, že měli úspěšnost slabou (63%), pomohli si tak k 15 bodům (o sedm více než my).

V týmu hostí byly na počátku dvě výrazné osobnosti. Poslední dobou výborně hrající křídlo Kastanek, kterou jsme nedokázali i přes důrazná upozornění trenéra Kurucze zastavit. Jakmile od ní bránící hráčka ustoupila na výpomoc, staly se dvě věci. Jednak stoupl trenéru Kuruczovi tlak a za druhé snajpr Strakonic se nerozpakoval a už míč letěl k našemu koši. Tucet bodů za prvních deset minut, to byl účet hráčky hostů. Výborný part sehrála také rozehrávačka Vrančić. Dala o sobě vědět hned v první čtvrtině deseti body a svou první trojku vypálila více než metr za obloukem. Nakonec nejmenší hráčka Strakonic uchvátila 12 odražených míčů na obranné polovině!! k tomu přidala 10 asistencí, 13 získaných faulů a 24 bodů. Quad-double, pojem pro čtyři dvouciferné statistické údaje se snad ani nepoužívá.

Podívejme se zpátky na průběh zápasu. V utkání jsme ani jednou nevedli. Už úvod zdvihl varovný prst. Hostující hráčky se dostaly záhy do vedení 8:2 a po šesti a půl minutách po dalekonosné střele Vrančić už to bylo o jedenáct (9:20). V závěru se zdálo, že jsme se z ospalého úvodu (přeci jen jsme nehráli 11 dní zápas) probrali. Veronika Rybová z čáry trestných hodů upravila na 18:22. Jenže Kastanek hned odpověděla a školáckou chybu udělala Jacinta Monroe, která faulovala při střelbě s klaksonem označujícím konec čtvrtiny Vrančić. Rozehrávačka hostů proměnila sice jen dvě šestky, ale i tak se náskok dostal na 8 bodů.

Ve druhé čtvrtině se náskok hostů ze Strakonic udržoval mezi sedmi a deseti body. Trenér Kurucz ve snaze najít ideální sestavu často střídal a v polovině druhé čtvrtiny poslal poprvé na palubovku Moniku Verlíkovou. Ta hned první kontakt s míčem proměnila ve tři body. A když přidala Monroe koš ze střední vzdálenosti (34:36), zdálo se, že krize je zažehnána. Jenže chyba lávky. Výrazněji se prosadila Edita Šujanová, třetí klíčová osobnost Strakonic) a hosté se vyšvihli do šestnáctibodového vedení 36:52.

Ve druhém poločase jsme hráli mnohem lépe na obranné polovině, snažili jsme se na doskoku. Iva Peklová příkladně pod košem bojovala a byla nakonec druhou nejlepší z našich na doskoku. Zvýšená agresivita jednak zastavila křídlo Kastanek a vůbec celý tým Strakonic dal pouze 13 bodů. Jenže naše střelecké trápení nedovolovalo se k hostům bodově přiblížit. Z náskoku Strakonic jsme ubrali jen dva body.

Za pět a půl minuty poslední čtvrtiny jsme dokázali natáhnout šňůru 15:3 a z jasného utkání se stalo opět vyrovnané. Chyběly nám do vyrovnání tři body a byli jsme v útoku. Jenže rozhodčí si všimli faulu ve cloně Ivy Peklové a odebrali nám míč. Škoda, že si podobných zákroků nevšímali ve větší míře i u hostů. Pohyby ve cloně nebo bodyčky po střelbě prošly často bez trestu. Jak už jsme zmínili, dotáhli jsme se na 65:68 a po ofenzivním faulu se po dlouhé době, pro nás bohužel, probudila Kastanek. A když 3:16 před koncem zvedla trojku Vrančić voda se nad námi opět zavřela. Definitivně nám naději na úspěch vzala Kastanek svou třetí trojkou (65:76 v čase 37:22).