Lenko, jak se v Nymburce cítíte po několika týdnech společné přípravy?

Je to změna, nový tým, holky, ale cítím se tu dobře. Snad jen ještě začít vyhrávat (úsměv – odpověď vznikla před vítězstvím nad Ostravou – pozn.)

Největší strašák pro mě bylo to, že jsem neznala skoro žádnou hráčku. Ale jak se ukázalo, byly to zbytečné obavy, holky jsou v pohodě a myslím, že mě přijaly do týmu dobře.

Jak je těžké změnit systém přípravy pod novým trenérem?

Není to těžší než jinde. Pár týmů už jsem vystřídala a po každé to bylo něco jiného a nového. Takže s tím problém nemám.

V poslední době (Sokol HK a USK) jste trénovala pod ženami (Ptáčková, Hejková). Našla jste nějaké rozdíly, když teď trénujete pod mužem?

Nepřijde mi velký rozdíl, jestli je trenérem muž nebo žena.

Trenér Vás nutí více střílet. Je Vám jeho „tlak“ nepříjemný?

Vím, že musím více střílet. Jde o to získat herní jistotu. Už jsme se o tom s trenérem bavili, takže jako nepříjemný tlak bych to nenazývala.

Když budou v Polsku na turnaji dvoulůžkové pokoje, s kým budete sdílet pokoj?

S Mončou Verlíkovou, jako na soustředění na ve Starých Splavech.

Jak na Vás působí zatím nepříliš povedené přípravné zápasy?

Na psychice nám to určitě nepřidává, ale všichni víme, že je to jen příprava. Je hodně věcí, které musíme zlepšit, hlavně v obraně. Věřím, že se to zlepší, až budeme kompletní a trošku se sehrajeme.

V USK na Vás neležela taková tíha odpovědnosti, jakou byste měla mít v Nymburce. Těšíte se na změnu své role v týmu?

Určitě se těším, že bych mohla dostávat více minut než v USK.

Jste jednou ze tří rozehrávaček v týmu, v určitých fázích zápasu jste ale nastoupila současně s Vérou Bortelovou. Hraje se Vám lépe s ní nebo bez ní?

Moje role na hřišti se mění, pokud s Vérou hrajeme spolu. Ale hraje se mi dobře s ní i bez ní (úsměv).

Těšíte se, až bude tým kompletní a do hry se zapojí poslední dvě zahraniční hráčky?

 Těším se, až bude tým kompletní a budeme moci pracovat na naší hře v útoku i v obraně.