Před zápasem se hodně mluvilo o tom, jak se popasujeme s absencí rozehrávačské dvojice Wells – Mircová. Ze začátku se zdálo, že dobře. Měli jsme skvostný začátek. I přes očividnou snahu především Lenky Bartákové o tlak na naší rozehrávačku Jordan Reynolds, jsme byli daleko lepším týmem. KP Brno působilo v tu chvíli bezradně. Po první čtvrtině jsme vedli 25:11, což svědčí nejen o solidním útoku, ale také o opravdu dobré obraně. Náš útok těžil s nekompromisních nájezdů Kamily Hoškové, přehledu Terezy Krakovičové a dobré střelby Saši Chomenčuk. Ovšem nebýt obrany ostatních hráček, které v první čtvrtině nastoupily, nebyl by útoku efekt tak výrazný.

Krátce po začátku druhé čtvrtiny se rozdíl dostal dokonce až na 16 bodů (27:11), ale ztráta našich hráček poslala tým soupeře do kontaktu. Zvlášť poté, co se k tomu přidal nesportovní faul Romany Stehlíkové, která ve snaze zastavit rychlý protiútok kontaktovala unikající Sládkovou a rozhodčí posoudili, že neměla snahu hrát míč. Z toho Brno vytěžilo čtyři body za jeden trestný hod faulované hráčky a trojku pak proměnila veteránka Šujanová. Další zisky a z nich plynoucí rychlé protiútoky byly bodovým příspěvkem na brněnské konto. Ke konci se brněnská mašina přiblížila na rozdíl jediného bodu (35:34), ale Saša ještě dokázala poslední úspěšnou střelou náš malý náskok o dva body popotáhnout. Kromě stále dobré obrany nás ve hře držely trestné hody a hned trojice nejlepších střelkyň, které se shodly na poločasových devíti bodech - Kamila Hošková, Tereza Krakovičová, Saša Chomenčuk.

Z krátké bodové přetahované na začátku druhého poločasu jsme vyšli jako vítěz. Trenér Pospíšil zastavil naší snahu oddechovým časem při našem osmibodovém vedení. Podařilo se mu zcela rozhodit naši ofenzivu. Brno pomalu začalo přebírat otěže zápasy a i když se samo brzdilo vlastními chybami, začal se rozdíl ve skóre vyrovnávat. Po dalším zisku šlo KP v poslední minutě třetí čtvrtiny poprvé v zápase do vedení a do konce třetí desetiminutovky ho navýšilo na čtyři body.

Na konci třetí a v prvních pěti minutách jsme se trápili v zakončení. Pod vlivem tlaku z toho, že nám dobře rozehraný zápas utíká mezi prsty, neproměňovali jsme ani střely z vyložených pozic. Po dlouhých minutách střeleckého mlčení zaznamenala body Reynolds. Jenže to už bylo KP k nezastavení. Když těžkou trojku dala Kopecká, vystřelily její ruce vzhůru, naopak nymburské hlavy poklesly. Rozpoložení týmů nemohlo nic více dokumentovat. Prohrávali jsme o 11 bodů (48:59) a do konce zápasu zbývalo už jen necelých pět minut. Moment překvapení hry bez rozehrávaček vyprchal a Brno bylo na koni. Ale nesedělo na něm dost pevně.

Pod deset bodů sklepala rozdíl Kamila, která byla opět v nájezdu faulována a obě šestky proměnila. Po chvíli nedokázalo Brno za 5 sekund vyhodit zpoza zadní lajny a z následného protiútoku Nikolina Delič dokončila tříbodovou akci trestným hodem. Prohrávali jsme o tři body a psychika začala hlodat v hlavách Brňanek velkou díru. Když Míša Krejzová proměnila trojku z levého rohu, byly nálady vítězných oslav Brna na vedlejší koleji. To už do konce zbývaly necelé dvě minuty. KP znervóznělo, nepohlídalo si doskok a Kamila Hošková opět svou dravostí vypálila Královopolankám rybník. Šestkou po koši s faulem vyrovnala. Brňanky ještě dvakrát vedly o dva body, ale Tereza Pecková necelou sekundu před koncem vyrovnala. Bartáková sice ještě vystřelila a její „haluz“ za tři body našla svůj cíl, ale míč nestihl opustit její ruku před uplynutím času vymezeného základní hrací době.

Brno začalo prodloužení dobře, ale pátý faul Staré trenérovi Pospíšilovi zkomplikoval situaci. Nastavený čas byl plný nepřesností, kterých jsme bohužel udělali více my. KP Brno proto vstupovalo do koncovky s dvoubodovým vedením. Únava možná i psychika, ale hlavně zkušenosti absentujících rozehrávaček nám braly vítr z plachet. Pohrdli jsme několika šancemi na srovnání.

Škoda, stačilo v základní části udělat o jednu chybu míň, dostat o jednu šestku méně, ubránit jeden útok, proměnil jednu šestku a mohlo být všechno jinak. Nicméně musíme složit našim holkám poklonu. Dokázaly být Brnu více než vyrovnaným soupeřem. Ukázali jsme charakter především v obraně. Ano, žádný zápas nelze odehrát bez chyb, ale bojovnosti většiny hráček byla příkladná a ta nám pomohla k tomu, aby se favorit zápasu bál o svůj výsledek až do samotného konce utkání.  V kompletním složení by zápas určitě dopadl jinak. Teď je potřeba dobře zregenerovat a v neděli od tří se pokusit  získat poslední medaili z bronzu. Určitě by si to náš tým za semifinále zasloužil.   

Body: Hošková 16, Chomenčuk 13, Krakovičová 11, Delič a Stehlíková po 9, Krejzová a Reynolds po 5, Bellock 1, Paris, Sklenářová a Huňková 0 – Šujanová 16, Kopecká a Gill po 13, Stará 12, Oroszová a Bartáková po 6, Sládková 5, Moussa 4, Tarkovičová 0, TH: 22/16 : 11/9, trojky: 3:4, doskoky: 37:32, zisky: 8:20, ztráty: 29:18, asistence: 10:11, fauly: 16:23, čtvrtiny: 25:11, 12:23, 9:16, 19:15, prodloužení: 4:10.

Dan Kurucz, BS DSK Basketball Nymburk KV: „Stále jsem holkám říkal, že můžou vyhrát. Vyhrály první čtvrtinu, oni třetí. Byla to víra v sama sebe, v obraně jsme začali dobře přebírat a soupeř moc šancí neměl. Věřili jsme, že pořád můžeme vyhrát. Prodloužení jsme nezvládli na rozehrávce. Já se ale na alias rozehrávačky nezlobím, protože odehrály dobrý zápas a zaslouží si pochvalu. Bylo ale vidět, že to jsou křídla.“

Martin Pospíšil, KP Brno: „V prodloužení už nešlo o basketbalové věci, ale charakter. Družstvo ho ukázalo, za co jsem rád. Nebylo to pro nás jednoduché. Vedli jsme čtyři minuty před koncem o deset bodů. Nymburk se dostal do zápasu, dokázal vyrovnat. Následovalo těžké prodloužení a jsem rád, že jsme ho zvládli. Zápas nám určitě síly sebral, ale nechceme se na to vymlouvat. Jdeme regenerovat a chceme se připravit na zítra.“