Gratuluji Nymburku k vítězství, má dobře seskládaný mančaft, ale my jsme si s nimi dneska prima zahráli. Předvedli jsme nebojácný výkon, velmi dravý výkon a myslím si, že jsme s Nymburkem odehráli docela slušné utkání z naší strany. Líbila se mi výpomoc našich hráček v obraně na vysoké podkošové hráčky Nymburka.

Myslíte, že hodně chyběla Krystal Vaughn nebo Eliška Mircová?

Každá hráčka, na kterou je hra družstva zvyklá, chybí. Ale zase se mohou ukázat ty další, jestli na ŽBL mají, a nebo nemají.  

Mám pochopitelně radost z vítězství, i když jsme museli hrát bez tří hráček Elišky Mircové, Patricie Gallasové i Krystal Vaughn. Dokázali jsme ušetřit minuty hráčkám základní pětky. Výjimkou byla Alena Huňková, protože máme akutní nedostatek menších hráček. V jednu chvíli musela hrát Monika Hamplová nebo Kája Žampová na dvojce a to rozhodně není jejich parketa.

Byl jste spokojený s průběhem zápasu?

I když jsme utkání kontrolovali od začátku do konce, ukázalo se, že máme dobrou střelbu, ale horší obranu. Líbilo se mi, jak Strakonice hrály, neměly žádný přehnaný respekt a souhlasím s trenérem Martínkem, že hrály velice bojovně.

Na to jak jsme v okleštěné sestavě, jsme předvedli dobrý zápas, který jsme si „odmakali“. Bez ohledu na sílu soupeře jsme šli do zápasu naplno, nemáme se za co stydět.

Jak těžké je hrát pod košem proti tak vysokým hráčkám?

Je hodně těžké především na obranném doskoku. I když je vezmeme dobře na záda, ony jsou schopné stejně být rukama nad námi a míč získat.

Neměly jste obavy z utkání v Nymburce?

Nějak jsme to neřešily. Do utkání se má jít naplno a to jsme udělaly. Říkaly jsme si, že si chceme zahrát a že budeme bojovat, jak nejvíce to půjde.

Přeci jen Nymburk kromě úplného začátku ukázal, že by se s ním dalo hrát. Začaly jste si pak více věřit?

Myslím, že ano. Docela nás to motivovalo. V poločase jsme si řekli, že hrajeme dobře, že zkusíme zlepšit obranný doskok a celkově obranu.

Za první poločas dva body, za druhý šestnáct. Co se stalo?

Nevím… neměla jsem v první půli tolik příležitostí, bylo to i o spoluhráčkách, že mě po přestávce nacházely ve volných pozicích. 

Zápasy proti týmům s mladými hráčkami jako jsou Strakonice, jsou na první pohled snadné, ale zároveň člověk neví, co má od takových hráček čekat. Hráčky byly hodně namotivované, rychlé, běhavé, ony prostě vědí, že nemají co ztratit. My jsme udělali dost chyb v obraně, ke kterým nás soupeř svou hru nedonutil. I když jsme nebyli pod tlakem, nedokázali jsme hrát svou hru a to musíme do dalších zápasů zlepšit.

Může se to změnit i tím, že proti vám bude stát papírově silnější soupeř?

Čím jakoby slabší soupeř, tím těžší zápas.

Co v tomto zápase nám nejvíce chybělo?

Více agresivity. Když jsme se na hráčky podívaly, tak nejvíce měla sedmdesát kilo a přesto jsme toho nedokázaly využít. Přišlo mi, že jsme byly zbytečně „měkoučké“.