Mám drobnou trhlinu v menisku, která nevadí. Špatná je ale chrupavka na čéšce, která občas „drhne“.

Jak o sobě dává zranění vědět?

Čas od času mně v koleně neočekávaně dloubne. Necítím se být jistá na nohách, jako bych měla nohu z porcelánu.  

Jak dlouho jste byla mimo hru?

Půl roku, kdy jsme pořádně ani netrénovala. V posledních pěti týdnech jsem aplikovala speciální nitrokloubní výživu, více jsem posilovala a je to mnohem lepší.  

Jak jste se cítila při zápase po půl roce čekání?

Na zápas jsme se hrozně těšila. Je ale pravda, že jsem ani pořádně s týmem netrénovala. Musíme se ještě sehrát. Chce to čas, ale myslím, že se to s dalšími zápasy a tréninky zlepší.

Byla jste nervózní?

Pro to pro mě něco úplně jiného. Po 12 letech jsem se vrátila do Čech a tohle byl první zápas obnovené premiéry. Vím, že nejsem ještě ve své kůži, a že to bude ještě nějaký čas trvat, než se vrátím do lepší formy. Musím mít já, spoluhráčky i trenér trpělivost.

Trenér vás poslal na palubovku už v první čtvrtině. Čekala jste tak „ostrý“ start?

Kdepak. Myslela jsem, že se rozcvičím a že si to půjdu trochu a na chvíli zkusit někdy ve čtvrté čtvrtině. Asi i trenér potřebuje vědět, jak na tom jsem, když jsem dostala prostor na více než 12 minut.   

Neměla jste strach třeba z obnovení zranění?

Ne, neměla. I když se to bude zlepšovat, zcela potíže nevymizí. Stále ale musím koleno posilovat.

Máte radost, že jste při prvním vystoupení dala i první body?

Nevadilo vám, že jste neznala akce, které tým hraje?

Akce jsem se naučila brzy, ale spíše jde o timing, o povědomí, jak se kdo pohybuje a jak kdo reaguje na herní situaci.

Cítila jsme po zápase únavu?

Začala jsem naplno trénovat od pondělí minulého týdne. Takže to znát bylo. Nebylo to zase tak hrozného. Může chodit do posilovny, střílet, ale ten zápas je jiný – to člověk sám nenatrénuje.