ŽENY A | ŽBL - 27.04.2016 17:30

Řekněme si upřímně, jiný konec finálové série se ani nečekal. Ale nebývá v jiných sportech časté, že jsou oba finalisté po posledním zápase, který jednomu z nich přinese zlato a druhému stříbro, tak spokojení. Pro náš tým to byla poslední třešnička na dortu úspěšné letošní sezony.    

 

Závěrečné finále Bonver ŽBL přineslo nejvyrovnanější souboj obou finálových soupeřů. Naše dobrá obrana v úvodních minutách přinášela úspěch a dokonce první oddechový čas si vzal trenér Jiří Bárta, který v oficiálním zápisu byl pro poslední finále velitelem lavičky. Domácí hráčky po „mytí hlav“ ožily, vytáhly obranu a dokázaly se dostat do vedení. Ano, náš tým byl po většinu první čtvrtiny bodovým lídrem zápasu. Nakonec po deseti minutách vedli domácí jen o tři body. Podobný ráz hry byl k vidění i ve druhé čtvrtině. Obrana USK nám sice činila problémy, ale protože i naše obrana pracovala dobře, nebyl nárůst skóre ani na jedné straně nijak rychlý. Na deset bodů se rozdíl ve skóre dostal až dvě minuty před koncem čtvrtiny. Do druhého poločasu si ho však domácí hráčky nepřenesly, poločas skončil za stavu 32:21.

 

Druhý poločas jsme začali dobře. Za dvě minuty jsme dotáhli na rozdíl čtyř bodů (34:30), ale pak nám asi někdo začaroval střeleckou ruku. Za dvanáct minut jsme dali jediný bod, zatímco domácí svůj bodový příděl nezastavili. Z hlediska průběhu zápasu bylo škoda, že jsme nedávali ani poměrně otevřené střely. K naší cti budiž, že jsme se nenechali neúspěchem v útoku odradit v obraně a že jsme nedovolili domácím žádnou bodovou explozi domácích. Přesto úsek mezi 23. a 36.minutou, který jsme prohráli 1:25, se nejvíce odrazil na konečném bodovém rozdílu. Od druhé čtvrtiny domácí hráčky také dokázaly využít naše ztráty míče, často po sevření ještě na naší obranné polovině, k rychlým protiútokům a snadným košům. Pokud se hrálo pět na pět, byla hra poměrně vyrovnaná.

 

V úplném závěru utkání nám pomohly trestné hody Jess Kuster a také bodový příspěvek Moniky Hamplové. Ta po dvou šestkách přidala odvážně trojku, na kterou navázala kapitánka Bortelová ještě jednou dalekonosnou střelou. Poslední dva body proměnila se závěrečným klaksonem Lenka Bartáková a tím sklepala bodový rozdíl pod třicet bodů.

 

„O poločase jsem jim musela vynadat, ale hráčky měly samy motivaci to dnes ukončit, protože mají na zítra letenky, takže jsem se nebála, že by prohrály. Navíc už jsme měly naplánovanou oslavu, tak jsme to musely vyhrát,“ prozradila Hejková, která slaví čtyřiadvacátý titul v kariéře. „Snad se dožiju pětadvacátého,“ dodala.

 

Našeho trenéra Dana Kurucze potěšilo, že ve dvou finále dokázal jeho tým držet s USK minimálně poločas krok: „Mám z toho strašnou radost. Chtěli jsme USK potrápit. Ve druhém a třetím utkání se nám to v prvních poločasech dařilo. Bylo to ale o silách. Tři čtvrtiny jsme však dokázaly hrát s účastníkem Final Four Euroligy vyrovnaný zápas. Přitom máme v týmu holky, které nejsou profesionálky. Proto je logické, že to takhle skončilo,“ dodal Kurucz.

 

Body: Xargay 13, Palau 11, Šteinberga, Hanušová a Vaughn po 10, Vyoralová 7, Burgrová 6, Hanušová a Elhotová Kar. 2 - Chomenčuk a Taylor po 9, Bortelová 6, Hamplová 5, Šikšniute a Šípová 4, Bartáková 2, střelba za 2 body: 55/28:45/13, trojky: 14/1:19/3, TH 25/22:11/8, doskoky: 51:40, asistence 11:10, ztráty: 14:20, bloky: 1:4, čtvrtiny: 15:12, 17:11, 14:8, 25:12