V prvním zápase proti Loko Trutnov musel náš trenér řešit, jak vyhrát a přesto ušetřit síly pro zápas proti Wroclawi, který je čekal za dvě hodiny po konci prvního utkání.

Zápas jsme začali ve velkém stylu. Na vedení 13:0 se nejvíce podílela Petra Bakajsová, která nahradila v základní sestavě Linskens. Teprve po 4 minutách se poprvé trefili domácí hráčky. Trenér Kurucz vystřídal několik hráček, nechal jen Petru, která se bodově činila. Zaznamenala 10 bodů ze sedmnácti našeho týmu. „Petra hrála po celý zápas velice spolehlivě,“ chválil trenér Kurucz. Domácí se i dílem našeho častého střídání dostali do hry a první čtvrtina skončila rozdílem pěti bodů. I ve druhé čtvrtině se hrálo vyrovnaně a náskok se po dlouhou dobu udržoval pod deseti body. V posledních dvou minutách povyskočil rozdíl na dvanáct, ale do druhého poločasu se šlo za stavu 42:32.

Lehké navyšování skóre pokračovalo i po změně stran. Domácí hráčky se odvážně vrhaly do útočného doskoku a v této činnosti nás vysoko přehrály (23:14). Na výrazném rozdílu se podepsalo i špatné procento střelby z pole domácích. Pod košem bylo jen po střelách z pole k dispozici 50 míčů. Z nich tedy uchvátili domácí hráčky slabou polovinu. Úspěšnost Trutnova zpod koše byla jen 28%, u nás 50%. „Třiadvacet útočných doskoků vyplynulo jednak z velkého počtu míčů, které měli domácí k dispozici, potom z naší laxní obrany a také z dravosti mládí a nadšení domácích hráček,“ poznamenal trenér Kurucz.

Utkání plynulo v poklidném tempu, ve kterém jsme plně kontrolovali vývoj skóre. „Zkoušeli jsme různé obrany, dávali jsme dohromady různý typy hráček, abychom věděli, jak spolu mohou hrát. Jsme rád za zjištění, že i náhradní sestava je schopná se v utkání prosadit,“ potěšilo trenéra Kurucze. Oba dva trenéři pustili do zápasu všechny hráčky. „Při nasazování hráček jsme se řídil pouze tím, kdo má odehráno kolik minut, nikoliv vývojem skóre,“ připustil náš kouč, kterého tak nejvíce mrzí zranění Elišky Mircové. Ta po třech minutách pobytu na palubovce špatně šlápla a podvrtla si kotník. Jak ukázalo vyšetření v nemocnici, jedná se „pouze“ o výron bez zlomeniny, ale i tak bude Eliška chybět minimálně 14 dní na tréninku.

Body: Kozumplíková 14, Váchová a Vašáková: 10, Rylichová 9, Vacková a Vymazalová 6, Štěbetáková 5, Snyder a Patočková 2 – Linskens 19, Bakajsová 14, Tarasava 12, Dušková, Vaughn a Chomenčuk 7, Gallasová 6, Hamplová a Žampová 4, střelba za 2 body: 52/15:60/30, trojky: 20/7:9/2, TH: 22/13:18/14, doskoky: 48:42, ztráty: 16:16, fauly: 21:19, čtvrtiny: 17:12, 25:20, 16:14, 22:18

Finálové utkání proti polskému mistru Sleza Wroclaw rozhodla druhá čtvrtina, kterou jsme prohráli rozdílem dvaceti bodů a celkově pak 60:82.

V prvé řadě je třeba říct, že jsme zápas odehráli jen zhruba dvě hodiny poté, co jsme skončili utkání proti Trutnovu. Ideální ani nebylo, že hráčky musely absolvovat oběd mezi zápasy. Nicméně utkání nerozhodla únava, i když k tomu výrazněji pomohla. Rozhodl způsob obrany Šlezy ve druhé čtvrtině, kdy trenér polského týmu nasadil zónový presing 3-1-1 a nám  se nedařilo překonat první obrannou linii už na polovině hřiště. „Tato herní varianta nám činila zpočátku velké problémy, protože jsme proti takovému systému nehráli a ani jsme to netrénovali. Souper zdvojoval naše hráčky a my místo toho, abychom dávali míč rychle z ruky do ruky, snažili jsme se přejít driblinkem. To pochopitelně nemělo naději na úspěch,“ vysvětlil trenér Kurucz šílených prvních pět minut, které jsme prohráli 0:16. „Když jsme nakonec dokázali obranný val překonávat, prohrávali jsme skoro o dvacet bodů a z toho jsme se už nevymanili,“ litoval Dan Kurucz.

Dalším atributem utkání byla tvrdost, se kterou hrála Wroclav po celý zápas. „Byl to ultimátní systém boje, ale moderní basketbal i taková utkání přináší a především na evropské úrovni musíme být i na tento způsob připravení,“ kvituje trenér Kurucz, že se naše hráčky s takovým způsobem boje potkaly. Důkazem, že se bojovalo na ostří nože je i situace z konce první čtvrtiny. Saša Chomenčuk a Tijana Adjukovič se do sebe ve vzájemném souboji zaklesly tak, že rozhodčí odpískali oboustranný faul. Tijana však ve vyřizování účtů pokračovala a za úder protihráčky loktem uviděla zvednuté pěsti při gestikulaci rozhodčích – tedy diskvalifikující faul a předčasný odchod do šatny.

První čtvrtina byla herně vyrovnaná a remízou i skončila. Pravdou je, že náš tým v průběhu celé čtvrtiny pokulhával za svým soupeřem, maximálně o pět bodů. Vstup do druhé desetiminutovky byl jako z hrůzného filmu. Než jsme se poprvé bodově prosadili, uběhlo bez mála 5 minut, za kterou soupeř nastřílel 16 bodů. To byl v klíčový moment utkání. Ve třetí čtvrtině jsme se přeci jen trochu oklepali a snížili po trojce Huňkové na rozdíl 13 bodů (47:60). Ještě jednou, také po trojce naší kapitánky, se nám v poslední čtvrtně podařilo dostat rozdíl na 13 bodů, ale pak dva pokus z dálky nevyšly a soupeř se opět dostal na rozdíl dvaceti bodů.

Bodově se nedařilo Krystal Vaughn, která sice nastřílela 10 bodů, ale všechny z čáry trestných hodů. „Soupeřky nechtěly dovolit Krystal skórovat na žádnou cenu, obrana na ní byla opravdu nekompromisní,“ dodal trenér Kurucz.

Body: Ndiba 15, Kaczmarczyk 14, Treffers 11, Zoll-Norman 10, Ursu a Kastanek 9, Siemienas 3, Szybala, Adjuković a Sosnowska 2, Sklepowicz 1 – Huňková 12, Vaughn 10, Linskens 9, Bakajsová 6, Dušková, Tarasová a Žampová 5, Chomenčuk 4, Hamplová 3, Gallasová 1, střelba za 2 body: 51/23:33/11, trojky: 7/2:14/5, TH: 39/30:31/23, doskoky: 33:38, ztráty: 12:23, čtvrtiny: 18:18, 29:9, 16:20, 19:13