Pane trenére, zdá se, že soupiska letos bude výrazně kvalitnější než v loňském kádru DSK Karlín…

Ano, jednak jsme udrželi klíčové hráčky. Získali jsme Darinu Mišurovou, která byla v minulé sezoně tahounem Sokola Hradec Králové. Do týmu jsme přivedli dvě nové Američanky, na křídlo Theairru Taylor a pod koš Jancintu Monroe. Do sestavy přišla i jedna z nejzkušenějších českých hráček Eva Horáková. Zkušenosti z italské ligy má Martina Rejchová, která zatím doléčuje zraněné koleno.

V kádru máme nově Moniku Verlíkovou, která přišla z Ostravy. Já jsem jí chtěl do týmu už před dvěma roky, ale nejdříve bylo třeba, aby v Ostravě dostudovala školu. V přípravě se ukázalo, že bude velkým přínosem pro tým.

Vaše soupiska čítá čtrnáct hráček, tedy o dvě více než může k zápasu nastoupit. Budete nějak počet hráček redukovat?

Vyřazovat nebudeme nikoho, je lepší mít rezervu. Navíc pět holek můžeme nechat pendlovat do B-týmu, který hraje národku (1.liga = druhá nejvyšší celostátní soutěž). Navíc budeme hrát i CEWL, mohou přijít zranění… proto si myslím, že je lepší všechny hráčky nechat v týmu. Pokud budou všechny zdravé, budu muset dělat nominace na zápas.

Dá se předpokládat, že konkurence bude i motorem výkonnosti?

Ano, zkušenější budou muset vydat maximum, aby svoje pozice dokázali uhájit. Chci dát šanci i mladým hráčkám a upřímně říkám, že hrát budou ty, které budou v daný okamžik nejlepší.

Může se stát, že budou mimo nominaci i cizinky?

Když nebudou schopné, budou mimo hru. Cizí státní příslušnost není patent na vysokou výkonnost.

Jak jste spokojen s, řekněme, staršími hráčkami?

Jsem spokojen. Ony mají takovou povahu, že se nikdy nevzdávají a ve svých letech rozhodně už nechtějí prohrávat.

To je těžké teď říct. Holky makaly celou přípravu, dařilo se jim v přípravných zápasech. Nebude to snadné najít základní sestavu, ale myslím, že alespoň zpočátku bude sestava spíše zkušená.

My jsme s asistentem Havranem v přípravných utkáních testovali různé sestavy, zapisovali jsme, jak si které složení „sedlo“ a při sestavování pětic budeme z našich poznámek vycházet.  

Velká konkurence je na pozici křídla. Veronika Rybová, Ála Huňková, Anežka Skokanová, Monika Verlíková, Monika Hamplová, Tya Taylor. Všechny hráčky chtějí hrát a umí si spočítat, že nejohroženějším druhem pro nominaci bude právě jejich pozice.  

V týmu máte tři Američanky. Jak se takové hráčky shání?

Relativně lehko, protože miliony lidí tam hrají basket. Obtížnost spočívá ve správnosti výběru. Vloni jsme tolik štěstí neměli, ale letos jsme, myslím, nakoupili dobře. Pro příklad, když jsme chtěli to týmu Taylor, nedali jsme jen na doporučení agentů. Několikrát jsem se bavil s jejími rodiči i s ní a musím říct, že je to velmi kultivovaná hráčka a pohodové děvče. Je první rok v Evropě a po pár týdnech, které tady je, se stala jedním z tmeličů týmu.

Na jaké basketbalové vlastnosti u cizinek koukáte?

Američanky obecně mají kladný vztah k basketu a somaticky jsou jinak stavěné. Jsou dynamičtější, mají lepší výskok. Nájezd umí skoro každá hráčka, co hraje NCAA, nám jde o střelbu z dálky, o inteligenci, jak se dokáže zapojit do útočných systémů a jestli umí bránit. To jsou moje kritéria pro výběr. A samozřejmě nás zajímají i jejich lidské vlastnosti. Dá se říct, že o nich někdy sháníme „drby“.

Pochopitelně jsme lustrovali více hráček. Mimo jiné i 201 centimetrů vysokou Amber Dvorak, o kterou jsme měli zájem. Nakonec jsme se domluvili s Waltií (Rolle–pozn.), kterou známe už z minulé sezony. Pro dvě tak vysoké hráčky by u nás asi nebylo uplatnění. Proto je Waltia u nás a Amer v Trutnově. Hned v prvním domácím zápase, kdy hostíme právě Karu Trutnov, se ukáže, zda jsme udělali dobře.

Waltiea však vloni v průběhu sezony odešla. Máte tuto skutečnost pro letošek ošetřenou?

To je pravda, v minulé sezoně využila Waltiea možnost odejít do rumunského Hoškova. Letos má kontrakt bez možnosti výpovědi ze stejných důvodů jako vloni. Myslím, že podmínky jí nebudou nutit ke změně.

Jak se vám podařilo skloubit tak velký věkový rozdíl hráček do jedné party?

Zatím to vypadá, že dobře. Máme sedm hráček ročníku 1990 a mladší, tři hráčky nad 33 let a čtyři ve středním, myšleno basketbalovém, věku. Možná, kdyby byly všechny hráčky stejně staré, zájmy by se křížily a neklapalo by to, jako teď. Starší poučí, mladší odběhají (smích).

To, jaký koktejl hráček jsme namíchali, se můžete přesvědčit v sobotu 25. října od dvou odpoledne, kdy startujeme první domácí zápas.