Daniel Kurucz – trenér Nymburka

Na soupeře jsme byli dobře připraveni, což bylo vidět na úplném začátku utkání, kdy jsme vedli 16:4 a vypadalo to na jednoduché vítězství. Bez toho, že bychom vystřídali, jsme pod dojmem vedení jsme začali bránit s velkým odstupem. To soupeř trestal úplně volnými střelami za tři body, které proměňoval. Proto bylo poločasové skóre „mužské“, když padlo skoro 90 bodů. Ve druhém poločase jsme zpřísnili obranu a konečně jsme hráli podle toho, co jsem chtěl. Na rozdíl od první poloviny naše hráčky moje pokyny striktně dodržovaly.

Předně jsme nedodrželi taktické pokyny. Odcházeli jsme od hráček na perimetru na výpomoc, ale ta nebyla zase tak účinná, abychom zabránili soupeřkám přihrávkou uvolit střelce na perimetru. Při zdvojení musíme být tak agresivní, aby ta hráčka nedokázala přihrát přes celé hřiště na slabou stranu, kde číhá volná hráčka.

Bylo jich poměrně hodně. Například dlouhá přihrávka Taylor na Bortelovou do rychlého protiútoku nebo podobná dlouhá přihrávka Aleny Huňkové na Anežku Skokanovou, která pak z pravé strany pěkně zakončila.

Je 68 obdržených bodů solidní číslo?

V mnohých aspektech ano. Například ve srovnání s tím, že jsme za první poločas dostali 42 bodů nebo ve srovnání s počtem námi nastřílených bodů. Já budu úplně spokojený, když budeme dostávat méně než 60 bodů. Myslím, že jsme toho schopní.

Velice příjemná. Věřím, že se zápas divákům líbil, přišli v docela hojném počtu. Když jsem se po zápase bavil s hráčkami, tak především cizinky kvitovali, že diváci fandili. Všechny potěšilo, když při odchodu na střídání fanoušci zatleskali.

Musíme vzít pozitivně, že nám proti Nymburku vyšel alespoň první poločas, kdy jsme hráli hezký basket, který bychom chtěli hrát i v budoucnu. Ve druhém poločase to bylo jako bílá a černá. Domácí přitlačili, hráli ukázněněji a výrazně zlepšili obranu. Nám se hůř zakončovalo a trochu jsme podlehli skutečnosti, že se nám tolik nedařilo. Nymburk získal výrazný náskok, který ho uklidnil a začal si hrát svou hru.

Byla snaha střílet za tři body součástí taktiky nebo vyplynula ze situace?

Upřímně, pod koš se moc nedalo chodit, protože nymburskou dlouhé jsou opravdu dlouhé. K tomu je navíc Lenka Šípová výborně doplňovala. Pod košem jsme byli menší a slabší. Trojky nám v prvním poločase zvedly hlavu. Možná kdyby nám nějaká padla i ve druhém poločase, kdy jsme měli také slušné pozice, mohlo to být zajímavější. Když Nymburk uteče o patnáct, už se to těžko dává zpátky.

Monika Verlíková – hráčka Nymburka

Až do poločasu jsem se trochu obávala o výsledek, utkání bylo hodně vyrovnané. Po výborném úvodu jsme polevili v obraně, ztratili jsme pár míčů. VŠ-ky daly pár trojek po chybách v komunikaci, kdy jsme hodně pomáhali ze slabé strany, ale ony pak rychlou přihrávkou našly volnou střelkyni. Po přestávce jsme začali lépe bránit, udrželi jsme si solidní střelbu a utkání se už vyvíjelo jednoznačně v náš prospěch.

Nejvíce jsme spokojeni s výhrou. Výhra v prvním domácím zápasem je dobrý start.

Petra Záplatová – hráčka VŠ Praha

V prvním poločase se nám hrálo super. I přesto, že v týmu nemáme žádnou Američanku jsme s domácími hráli vyrovnanou partii. Myslím, že to bylo pohledné utkání i pro diváky. Ve druhém poločase se ni zdálo, že nám odešly síly, začali jsme kazit, nedařilo se nám střelecky a oni si zápas uhráli „na zkušenost“.

Jak dlouho jste věřili, že vám vydrží střelba trojek v prvním poločase?

O tom jsem nepřemýšlela, buďto se dá nebo ne. Já osobně jsem dala první dvě a viděla jsem, že mi to padá, a tak jsem další už vyhledávala.

Možná Vás až trestuhodně soupeř nechával střílet?

V prvním poločase ano, ve druhé už to bylo jiné. Tam už prostor chyběl.

Nymburk začal hrát tvrdě a my jsme se tomu nepřizpůsobili.

Byli jste před prvním zápasem doma nervózní?

My jsme věděli, že na ně máme, takže jsem se ani tak nebála o vítězství ale o kvalitu předvedené hry. Zpočátku jsme nehráli špatně, ale pak přišel výpadek. Jako bychom nevěděli chvíli, co hrát.

Báli jste se, že by se soupeř mohl chytit a zkomplikovat kýžené vítězství?

Já osobně jsem se nebála ani v tenhle okamžik. Stále jsem věřila, že si s tím poradíme dřív nebo později. Nakonec jsme už ve třetí čtvrtině nabrali ten správný směr. Tak po šesti minutách druhého poločasu už bylo jasné, že v pohodě vyhrajeme.