Proč jste se rozhodly hrát v Nymburce?

J.PRYTZ: Hrát v některém českém týmu bylo jedním z mých přání a hrát za Nymburk je o to lepší, že tento tým patří k lepším družstvům české ligy. Jsem ráda, že budu mít šanci hájit barvy Nymburka

C.BITTAR: Slyšela jsem, že Nymburk je už pár let úspěšným týmem a jsem ráda za šanci hrát nejen českou ligu, ale také Eurocup. Takovou šanci jsem si nechtěla nechat ujít. Pro mě je to i příležitost si zahrát v zahraničí v příjemné zemi, jakou Česká republika je.

Co víte o nymburském družstvu?

J.PRYTZ: Vím, že je to tým s mnoha skvělými a talentovanými hráčkami a že je to v basketbale úspěšný tým i klub.

C.BITTAR: Zatím moc ne. Vím, že tu budou hrát hráčky s mezinárodními zkušenostmi, které hrály v reprezentaci.

Víte už něco o své roli v týmu?

J.PRYTZ: Nepřemýšlela jsem o své roli v týmu. Vím jen, že dám do všech sto procent svého výkonu, ať už na hřišti při zápase nebo mimo hřiště v přípravě.

C.BITTAR: V Nymburce budu proto, abych dala všechno jak do zápasů, tak do tréninků. Chci týmu předat veškerou svou energii, abychom společně zvládly všechny cíle. Mám ráda obranu, proto doufám, že budu platným hráček po celém hřišti.

Co bude podle vás nejtěžší v prvních týdnech v Nymburce?

J.PRYTZ: Jednou z nejtěžších věcí bude pravděpodobně přizpůsobit se nové kultuře. Nikdy jsem nežila v zahraničí, takže si myslím, že to bude výzva, ale také opravdu vzrušující. V basketbalu bude asi nejtěžší zvyknout si na způsob hry nových spoluhráček. To je ale stejné, jako bych přestoupila do jiného klubu.

C.BITTAR: Mimo basketbal bude asi nejtěžší učit se novým zvykům nové kultuře. Neznám ani jedno české slovíčko, snad se domluvím, když budu něco potřebovat (úsměv). Ráda ale zkouším a učím se nové věci, takže to bude možná těžké, ale zábavné. Po basketbalové stránce bude asi nejtěžší přejít na styl, který bude trenér vyžadovat a asi se také sehrát s novými spoluhráčkami.

Preferujete „kontaktní a tvrdý“ basketbal nebo „chytrý“ basketbal?

J.PRYTZ: Ráda se dívám i hraji chytrý basketbal, ale nebojím se ani kontaktu. Nemohu říct, co se mi líbí víc… mám ráda basketbal a k tomu patří oba způsoby.

C.BITTAR: V zápase je potřeba obojí a bude záležet na situaci, kdy který styl využít. Je to basketbal a ten mě baví, ať se hraje tvrdě nebo chytře.

Znali jste před příjezdem někoho z nových spoluhráček?

J.PRYTZ: O některých jsem slyšela, například o Tereze Peckové (nyní Krakovičová - pozn.). Jsem ráda za možnost se o nich učit.

C.BITTAR: Vím, že v Nymburce bude hrát Tereza Pecková

Jste rády, že sejdete společně v jednou novém týmu v Česku?

J.PRYTZ: Ano, jsem ráda, že budu moct hrát s Crystel. V jednom týmu hrajeme spolu už poslední tři sezony. Je to jedna z mých bližších kamarádek a myslím, že to bude lepší než být sama v cizí zemi.

C.BITTAR: Je to fajn, že mám to štěstí a budu moct být v týmu s Johannou. Bude to určitě jednodušší.

Co říkali rodiče, když jste jim oznámili, že příští rok budete hrát v Česku?

J.PRYTZ: Byli nesmírně šťastní, ale zároveň se trochu obávali, že se budu stěhovat do jiné země. Oni mě opravdu hodně podporují a vím, že za mnou během sezonu několikrát přiletí, aby se podívali na pár zápasů. Pro ně to nebude první návštěva Česka, už tam několikrát byli a líbilo se jim u vás.

C.BITTAR: Bylo to jako vlnovka. Nejdříve si mysleli, že si z nich dělám legraci. Pak byli trochu smutní, že odjedu, protože jsem doposud byla především doma. A nakonec jsou rádi, protože se mi splnilo moje přání.

Byli jste trochu nervózní před odletem?

J.PRYTZ: Ano, přiznávám, trochu jsem nervózní byla. Člověk je vždycky trochu nervózní, když jde do nového týmu a navíc je to poprvé, co strávím delší čas v cizině. To ale všechno překonám, protože se na novou výzvu opravdu těším. V Česku už jsem párkrát byla a byla jsem u vás vždycky spokojená.

C.BITTAR: Byla jsem trochu nervózní, ale více jsem nadšená, že mohu začít svou zahraniční pouť zrovna v České republice. Když k tomu přidám, že budeme v Nymburce s Johannou, tak už se nebojím (smích).

Nymburk je malé klidné město. Máte rády taková místa nebo máte raději pulsující velkoměsta?

J.PRYTZ: Já jsem vyrůstala v malém a tichém předměstí Stockholmu. Proto mám ráda klidný život, ale určitě ráda vyrazím poznat i Prahu nebo jiná zajímavá místa v Česku.

C.BITTAR: Ještě nevím, čemu budu dávat přednost, protože to druhé jsem nezkusila. Většinu svého života jsem žila ve velkém městě a jsem ráda, že budu moct zkusit něco jiného. Zatím se mi zdá, že bych raději žila ve velkém pulsujícím městě, ale třeba se to po roce změní. Uvidíme!