HODNOCENÍ SEZONY 2016/17

HODNOCENÍ SEZONY 2016/17

Nymburské ženy skončily sezonu na konci dubna prohrou ve čtvrtém zápase o třetí místo a stejně jako před dvěma lety získaly bramborové medaile. Zatímco v předminulé sezoně se mluvilo o úspěchu, po letošních bramborách se více skloňovalo slovo neúspěch.

Pravdou je, že reakce jsou trochu oprávněné. Tým vloni zazářil jako kometa v periheliu, získal pohárové zlato a ligové stříbro, prošel do druhého kola play-off Eurocupu. Jenže na konci minulé sezony se vypařilo několik důležitých stavebních kamenů. Jmenujme jen ty nejdůležitější. Na mateřskou se odebrala velice zkušená rozehrávačka Veronika Bortelová, nad finanční možnosti klubu byly Jessica Kuster a Egle Šikšniute. Tým byl pochopitelně doplněn, ale při vší úctě ke všem hráčkám, nově příchozí nedokázaly jejich role převzít.

 

Po vychladnutí emocí z prohry v boji o bronz jsme se zeptali trenéra Daniela Kurucze

 

Jak jste byl spokojený s výsledky a hrou týmu v letošní sezoně?  

My jsme bojovali na třech frontách. V pohárové Evropě, Eurocupu women, jsme zahráli skvěle a podruhé za sebou postoupili do play-off. V Nilfisk Českém poháru jsme vypadli ve čtvrtfinále play-off s BLK Slavia, přestože jsme celý zápas vedli. Osobně považuji tento výsledek za velký neúspěch. V Ženské basketbalové lize jsme prošli právě přes BLK Slavia do semifinále, což mě udělalo velkou radost, ale v boji o třetí místo jsme byli smutnějším týmem, když jsme podlehli KP Brno po těsných výsledcích 1:3 na zápasy. V lize jsme tedy základní cíl, kterým byl postup do semifinále, splnili, ale nic víc. Spokojenost dejme tomu ano, ale radost ne. 

 

Po tom, co tým v sezoně před tím uhrál maximum, se trochu možný pokles dal očekávat…

Ano, to je pravda. Letos jsme objektivně tak silní nebyli, už třeba jen proto, že různé hráčky se střídaly se zraněními. Pouhé dva (důrazně) zápasy z pětačtyřiceti jsme byli kompletní. Kdybychom brali v lize bronz a v poháru jakoukoliv medaili, byl bych spokojen. 

 

Nebyla to spíše smolná sezona, protože jen opravdu málo stačilo k umístění na druhém místě po základní části?

Byla, samozřejmě. Porazili jsme třeba stříbrný Hradec doma o třicet. Kdybychom neprohráli na Handicapu, anebo porazili doma KP, byli bychom druzí, a kdybychom ve vzájemných duelech s KP dali o jediný trestný hod navíc, vyhnuli bychom se v semifinále USK Praha… Jenže my ten bod nedali!

 

Dá se tedy říct, že převažuje velké zklamání ze sezony?

S odstupem času, když pominulo zklamání po tříbodové prohře v zápase o poslední medaili, to vidím trochu jinak. Potřetí v řadě jsme byli mezi nejlepšími čtyřmi kluby v lize. Musíme mít na paměti, že patříme k úzké špičce českého basketu a reprezentujeme ho velmi dobře v Evropě. Jsme tam už známí jako kvalitní ženský klub. A vzhledem k tomu, že letos nastoupilo v našem dresu hned 7 nových hráček (Mircová, Zavázalová, Bakajsová, Křížová, Ursu, Pavel, Udodenko), byl to vlastně nový tým, a proto si budu trochu oponovat, když řeknu po těchto úvahách, že jsem s výsledkem vlastně docela spokojený.   

 

V sezoně, byť se nevyvíjela zcela ideálně, jste možná nebyl stoprocentně spokojený. Co vás ale potěšilo?

Potěšily mě zápasy v Eurocupu Women, zejména oba s Namurem, s Nantes doma, s Ragusou. To byl opět velký zážitek. A zápas doma proti Hradci, kdy jsme soupeře doslova smetli. Rád vzpomínám na zápas v semifinále proti USK, který jsme sice prohráli, ale jen o 17, což je za roky nejlepší výsledek týmu proti movitému mistru ZVVZ USK Praha. 

 

Jaká pozitiva jste našel ve hře vašich hráček?

Některé hráčky se v sezoně obrovsky zlepšily. Jmenujme například kapitánku Alenu Huňkovou nebo odchovankyni nymburského basketbalu Moniku Hamplovou, které jsem mohl svěřit daleko odpovědnější úkoly než v minulých letech. Velkou radost mám z výkonů dvou blondýnek z bývalého VŠ Praha, Petry Bakajsové a Elišky Mircové.

 

Před dvěma roky na zápasy přišlo někdy jen třeba pět diváků, v poslední době je kulisa daleko lepší. Dělají vám fanoušci radost?

Ano, dělají. S některými se již osobně znám, úžasně nás podporují, nosí dresy našich děvčat. Moje hráčky se na ně vždycky těší a jejich přítomnost jim opravdu pomáhá. Vím, že jsou v kontaktu i na sociálních sítích. Ano je to skvělé a zároveň zavazující. 

 

V které soutěží Vás mrzí propad nejvíce (Český pohár, ŽBL, EC)?

Z Eurocupu zklamaný nejsem. Umístění bylo maximem tohoto týmu. Nejvíc mě tedy mrzí propad v NILFISK Českém poháru. Tam se do Final Four jít mělo. 

 

Zamýšlel jste se, v čem byla chyba a víte, jak ji nezopakovat?

Ano, dokonce jsme spolu s asistentem strávili nekonečné hodiny nad rozebíráním příčin. Přišli jsme samozřejmě na konkrétní záležitosti. Obecně lze říci, že zatímco loni měl tým Veroniku Bortelovou, superzkušenou rozehrávačku, která přímo na hřišti tým řídila, letos jsme ji neměli. V závěrech zápasů nám tedy chybělo trošku více zkušeností. 

 

V kterém období se lámal ligový chleba?

 Bylo to přesně 27.11.2016 v 16:30. Nezvládli jsme taktické pokyny v závěru zápasu s KP Brno doma a prohráli tak nešťastně, že nešlo jen o tu porážku, ale o to, že při vyrovnaných vzájemných zápasech budeme mít skóre o půl koše, tedy o jediný bod, horší a půjdeme pravděpodobně v semifinále na USK Praha a proti KP Brno budeme nastupovat z horší pozice. Tato moje černá myšlenka se tři měsíce na to,  po skončení základní části, bohužel vyplnila. 

 

Po vítězství na Slávii se přeci jen zdálo, že se blýská na lepší časy, zvlášť poslední dva zápasy odehrály hráčky dobře. Bylo Brno o tolik lepší nebo rozhodovaly jiné faktory?

Zápasy byly vyrovnané, takže se nedá říct, že by bylo Brno o tolik lepší. Ale mělo ve svém středu hráčky, které dokázaly rozhodnout zápasy - Peckovou a Madden. Bohužel, my jsme v každém zápase neproměnili spoustu jasných šancí zpod koše a to bylo rozhodující. Ještě jeden faktor byl velmi podstatný: naše kapitánka, Alena Huňková, která je zároveň nejlepší střelkyní základní části ligy za tři body,  nemohla pro zranění hrát - a soupeř tak mohl v klidu postavit zónovou obranu. Další zraněnou hráčkou byla Katka Zavázalová, s velkým sebezapřením hrála Taisiia Udodenko. KP takové potíže nemělo. Nechci se ale nijak vymlouvat, takový je sport. 

 

V některých zápasech jste byl hodně rozčarovaný. Co Vám nejvíce zvedá adrenalin?

Ano, to je pravda byl jsem rozčarovaný. Nejhorší jsou pro mě dvě věci - nevynucené ztráty a nedodržení dohodnutých taktických pokynů. A pak zahozené volné střely zpod koše. S tím jsem se ale naučil v průběhu sezony žít. V posledním zápase ale zrovna tohle rozhodlo… 

 

Jaké poučení jste si vzal do nadcházející sezony?

Nenechat si zvednout adrenalin za žádných okolností (úsměv).

Z basketbalového hlediska: zaměřit se na eliminaci ztrát, tedy zlepšit pohyb hráček bez míče a zaměřit se na vytříbení individuálních činností jednotlivých hráček. Přidat další střelecké tréninky. 

Z manažerského pohledu: sestavit tým podobně, jako to bylo v sezoně 2015-2016.. samozřejmě s ohledem na rozpočet týmu.

 
vloženo: 19.05.2017 09:09 / přečteno: 712x
 
« Zpět

Krátké zprávy

17.12.2017    17:00hNejbližší zápas

U19 Chance (Strakonice)ČEZ Basketball Nymburk
SoupeřU19 Chance (Strakonice)
Kde hrajemeVenku
DružstvoŽENY A
Sout잎BL
Více informacíTermínová listina

Kalendář

DOMAVENKUAKCE
PoÚtStČtSoNe
    1 23
4567 8910
111213141516 17
18192021222324
25262728293031
SPONZOŘI Facebook
Jansta-Kostka
Kurucz a partners
Dr.Max
Fortuna
Regionální deníky
Město Nymburk
Středočeský kraj
Jimsoft s.r.o.
hala
Auto Jarov
AUTO IN
České dráhy
MOLTEN
TV COM
ČBF
Nilfisk
EKOSELECT
© 2010 - Copyright by ČEZ Basketbal Nymburk a.s. All rights reserved.