Martin Stavěl

Jsem rád, že jsme utkání udrželi vyrovnané. Celý zápas rozhodovaly maličkosti, nicméně hlavní důvod, proč jsme v Nymburce prohráli a proč nás stálo tolik sil dotažení tohoto devítibodového náskoku Nymburka, byla obrovská převaha domácích na doskoku. Ve třech čtvrtinách ze čtyř nás přeskákali a to znamená, že jsme byli dva, tři útoky neustále v obraně a to bere jak fyzické tak psychické síly. A to se pravděpodobně na konci sečetlo.

Když se Nymburku nedařilo na konci třetí čtvrtiny, cítil jste tam tu největší šanci na úspěch?

Ano, cítil. Věděl jsem současně, že ještě není konec. Holky nechaly na hřiště znovu všechno. Musím ale říct, že poslední tři čtyři minuty byly odřízeny úplně jinak než v těch prvních třiceti šesti minutách. Tím mluvím o řízení ze strany rozhodčích. Potřebovali jsme se dostat na čáru trestného hodu. To nám, z mně neznámých důvodů, nebylo umožněno.

Čemu přičítáte bodové sucho vaší nejlepší střelkyně Vaghn na konci zápasu?

Únava, hrajeme venku a ne v naší tělocvičně… Že ale Krystal nedávala, to nám v ten moment vůbec nevadilo, protože se prosazovaly jiné hráčky a hlavně jsme zlepšili obranu. Opakuji, že hlavním důvodem byly doskoky a platí můj předchozí komentář (o rozhodčích).

Jak strávíte čas před posledním domácím zápasem série?

Budeme odpočívat. Konkrétní plán ještě nemám. Do zápasu musíme dát veškeré zbytky sil. Pochopitelně jsme teď dole. Bohužel nás je méně. Ty tři zápasy už v nohách musí být vidět. Pokud je nastaveno takové ďábelské tempo, je to ohromná výhoda pro soupeře.

Myslím, že jsme vyhráli zaslouženě, protože jsme vyhráli tři čtvrtiny ze čtyř a velkou část zápasu jsme byli mírně v náskoku. Na druhou stranu soupeř dokázal ve třetí čtvrtině otočit vývoj zápasu. Bylo to díky jeho dobré obraně, ale také díky tomu, že jsme z nějakých, pro mě těžko pochopitelných důvodů, nebyli schopní dát koš, i když jsme byli úplně sami. To posadilo Slavii do sedla. Neztráceli jsme ale naději, protože do konce stále zbývalo hodně času a doslova mravenčí prací v obraně jsme dokázali soupeře zlomit. Holky to zvládly psychicky výborně, nezpanikařily a koš po koši soupeře dotahovaly.  Úplný závěr byl plně v naší režii.

První dvě utkání čtvrtfinále měly společného jmenovatele – velký bodový rozdíl v průběhu zápasu. Dneska bylo utkání daleko vyrovnanější. Čím to je?

My jsme tak trochu v první půli odmítali si větší náskok vytvořit, protože jsme nedali jednak jasné koše, ale také jsme vytvořili 15 ztrát za první poločas. Drtivá část byla nevynucených. Měli jsme na jedné straně spoustu doskoků a na druhé straně zase velké množství ztrát. Tím byl zápas vyrovnaný. Kdybychom dokázali ztráty omezit, náskok bychom si vytvořili. Jen v posledních čtyřech útocích prvního poločasu jsme třikrát ztratili míč.

Jak je možné, že Krystal dala za první poločas 15 bodů, za třetí čtvrtinu 6 bodů a v poslední už ni bod?

Musí být pro ni ohromně těžké. Ona v každém zápase odehraje 35 a více minut a všichni spoléhají, že ty body nastřílí. Musela toho mít plné zuby, protože se na ni střídaly čtyři hráčky. Bylo to pro ni těžké a že dala 21 bodů je výborné číslo.

Byla tedy ona rozhodující hráčkou Slavie?

Ne, tou byla Jamie Russell. Odehrála skvělý zápas. Byla špatně bránitelná, měla výborný nájezd, únik, dala tři trojky. Byla rozdílovou hráčkou. Ukázalo se ale, že dva hráči nedělají tým.

Co k příštímu zápasu?

Nedá se natrénovat nic nového. V průběhu série nás s Jirkou (Havran) napadají novinky, ale uchýlit se k nim by bylo velice riskantní. Není to o vymýšlení nových herních systémů, spíše o nových prvcích v obraně nebo o změnách v sestavě. To je jediné, co si můžeme dovolit. Dneska to třeba bylo nasazení Elišky Mircové, která odehrála vynikající zápas.

Jak hodnotíte trojku Elišky Mircové z +1 na +4 na konci zápasu?
Hlavně hodnotím, že se dobře dívala na čas a věděla, že musí vystřelit. Necítila žádný tlak a nemusela přemýšlet, jestli by bylo dobré střílet nebo ne a musela vystřelit. Psychologicky to byla naprosto rozhodující koš utkání.

Play-off je úplně jiná soutěž, to je o bojovnosti, a tak to i na palubovce vypadalo. Dneska jsme věděli, co od sebe mohou týmy očekávat a tím to bylo vyrovnanější.

Co jste oproti minulému utkání tady změnili?

Koncentraci na začátek zápasu. To byl náš cíl, na který jsme se zaměřili.

Zápas byl hodně dramatický. Věděli jsme, že musíme využít domácího prostředí, protože kdybychom jeli na Slavii s 1:2, tak by to nebylo vůbec ideální. Všichni víme, jak se na Slavii hraje. Možná i proto byl začátek lehce nervózní. Ve třetí čtvrtině na nás začali hrát jenom zónu a tím nás hodně rozhodili. Byly jsme do ní hodně statické, nepadalo nám… a čtvrtinu jsme prohráli o 12 bodů. Ve čtvrté čtvrtině jsme se semkly, začaly hrát rychlejší basket, více jsme si půjčovaly míč a v závěru si to podržely trestnými hody… usmálo se na nás zase štěstí.

Nejkrušnější úsek byla ztráta sedmibodového vedení a náskok hostů až devět bodů ve čtvrté čtvrtině. Jak ses cítila?

Přiznám se, že jsem to moc nevnímala. Věděly jsme, že pokyn je jasný – střílet z každé volné pozice. Jim také přestalo padat a postupně jsme se na ně zpátky dotáhly.

Uvědomila sis, že střílíš trojku, která je hodně důležitá?
Sice přesné skóre jsem si v ten moment neuvědomila. Byla jsem v časové tísni a prostě jsem to vystřelit musela.

Když jsi tou poslední trojkou dostala vedení na čtyři body, věděla jsi, že už to vyhrajeme?

Ještě bylo hodně do konce, ale svitla taková větší naděje, že bychom mohly utkání dotáhnout do vítězného konce.

Co další zápas?
Musíme jednoznačně vyhrát, protože v posledním zápase by to bylo hrozně riskantní, i když budeme hrát doma. Veškeré síly musíme dát do utkání, pak bude čas ne regeneraci. Hlavně si nesmíme nechat utéct začátek, jak tomu bylo v posledních dvou utkáních na Slavii. Myslím, že nervóznější musí být oni. My máme mečbol.